Stavba
- čepel
- řapík – natáčí list vůči slunečnímu záření, může vykonávat fci asimilační (rozšířený řapík – filodium), nebo může obsahovat aerenchym – nadnáší rostlinu
- pochva – obepíná stonek v místě nodu; typická pro poaceae – tam jsou i ouška a jazýček (rozlišení rostliny ve sterilním stavu), dále u šáchorovitých, juncaceae, miříkovité
Anatomická stavba listů
Průduchy
- stomata
- tvořeny dvěma buňkami – ledvinovitý nebo činkovitý tvar – vnitřní stěna je ztluštěná, vnější je tenká
- orientace celulózních fibril – směřují do středu → buňky se od sebe oddělují
- umístění – nad úrovní pokožky – u rostlin v nadměrném množství vody; pod úrovní – v nedostatku vody; v úrovni – optimálním množství vody
V pokožce jsou buliformní buňky – zvětšený turgor – při nedostatku vody dochází ke snížení turgoru (podnět dán kyselinou abscisovou) → stočení (složení) listů → snížení výparu
Otevírání a zavírání průduchů pomáhají vedlejší pomocné buňky průduchů (2-3)
Listy jsou tvořeny pouze parenchymatickým pletivem → nejsnáze stravitelné součásti rostlinného těla – vysoká výživová hodnota (jsou tam asimiláty); významná dietetická hodnota – minerální látky, vitamíny. Některé listy jsou bohaté na sekundární metabolity (alkaloidy, glykosidy) → pro zvířata jedovaté, využití v medicíně
Trichomy
- epidermální útvary – na jejich stavbě se podílí pokožka
Emergence
- na jejich stavbě se podílí i podpokožková pletiva
Trichomy
- mohou vznikat - ze všech pokožkových buňek nebo ze specializovaných buněk – trichoblasty – bohaté na buněčné organely
- při dělení vzniká trichoblast – z něj vznik trichomů a atrichoblast – dává vznik pokožce
4 základní typy trichomů
- krycí
- žláznaté
- žahavé
- adsorpční
Krycí
- jednobuněčné i mnohobuněčné
- bývají často i inkrustovány (Si, Ca)
- fce až jako mrtvé – jsou vyplněny vzduchem → jeví se jako bílé (lom světla ve vzduchu)
- ochranný význam (inkrustace – proti ožeru)
- důležité pro rostliny rostoucí na velice suchých místech → proti přehřátí (infračervené záření), proti ultrafialovému záření – u vysokohorských rostlin
- bezbarvé flavonoidy – proti zářením
- z hlediska výživy zvířat – nežádoucí, zvláště inkrustované
- využívají se výjimečně – trichomy bavlníku – vyrůstají z osemení – jednobuněčné, duté, vláknité trichomy → technická oblast
Žláznaté
- většinou vícebuněčné
- sekret se uskladňuje – v koncových buňkách nebo se vylévá pod kutikulu
- tvar je různorodý – podle trichomů se dá určit rostlina
- 2 čeledi – asteraceae – žláznaté trichomy odlišné od ostatních → rozlišovací znak; 8 buněk – 4 nad sebou vedle sebe, sekret se vylévá pod kutikulu; laminaceae (hluchavkovité) – 8 buněk, sekret se vylévá pod kutikulu
- žláznaté trichomy – výjimka – vnitřní žláznaté trichomy –u kapraď samce – v oddenku (droga)
- význam žláznatých trichomů – podle toho, jaké sekundární metabolity obsahuje
Žahavé
- nejsou příliš časté
- typické pro čeleď – kopřivovité – spíše tropická čeleď, loasovité
- Kopřivovité
- jednobuněčný žahavý trichom – velká buňka
- buňka je baňkovitě rozšířená (v bazální části)
- na konci je trichom ukončen křemičitanovou čepičkou → po odlomení se inkrustovaná část vpíchne do pokožky a vylije se sekret (kyselina mravenčí, histamin, acetylcholin)
- využití – na vlákno (starší rostliny)
Absorpční
- patří sem kořenové vlášení
- okrasné rostliny – bromeliaceae
Žádné komentáře:
Okomentovat