Složena z buněk těsně vedle sebe, které k sobě těsně přiléhají, jsou stále schopné dělení, mají bohatou cytoplazmu, velké jádro, tenkou buň. stěnu.
Meristémy jsou lokalizované jen na určitých místech, reagují na podmínky a přizpůsobují růst orgánům podle vnějších podmínek.
Dochází k diferenciaci a to již v období zvětšování meristematické buňky. Při regulaci se uplatňují genetické i fytohormonální faktory. Za určitých podmínek může i už specializovaná buňka se stát opět meristematickou.
U dvouděložných je meristémů více a je možný sekundární růst.
U jednoděložných je jich méně a sekundárně netloustnou.
• Základem jsou iniciály = buňky se stálou dělivou schopností, jejichž dělením vzniká 1 iniciála a 1 derivát (segment, descendent). U kapraďorostů je pouze 1 iniciála = terminál. Ostatní buňky vznikají derivací terminálu. Jinak všechny zbylé nahosemenné a krytosemenné mají ve vzrostném vrcholu více iniciál.
• Z apikálních iniciálních buněk stonků a kořenů vzniká jejich dělením protomeristém. Nejvíc se diferencuje jednovrstevný protoderm a pod ním parenchymatický základní meristém – v něm se rozlišuje pruh prokambia.
Histogeny –odlišujeme je od primárních meristémů, je to meristematická vrstva, ze které vzniká jen určité pletivo.
Dermatogen – má-li protomeristém své vlastní iniciální buňky.
Z prokambia může vzniknout histogén , který dává vznik svazkům cévním i mechanickým pletivům.
Meristémy podle umístnění v rostlině:
• interkalární meristémy – mezi diferencovanými oblastmi zůstávají nediferencované, např. v koléncích trav
• bazální a marginální meristém – u listů
• laterální meristém – felogén, kambium a pericykl
• apikální – základ všeho
Meristémy podle původu:
• původní – iniciály, bez intercelulár, plastidy ve formě protoplastů
• primární – deriváty iniciál, částečná diferenciace
• sekundární – felogén, částečně kambium (u dvouděložných a nahosemenných)
• latentní – nedělící se buňky, které po určité době jsou zase schopny dělení = pericykl (v kořenech perikambium)
• Kambium – sekundární meristém, ve stoncích a kořenech. Růst a aktivitu ovlivňují auxiny a gibereliny. Do středu odděluje sekundární dřevo, vně sekundární lýko = podmiňuje sekundární tloustnutí.
• Felogén – činností vzniká sekundární krycí pletivo, nahrazuje pokožku,. Která se nestačí přizpůsobovat objemu druhotně tloustnoucích orgánů. První felogén se ve stoncích zakládá v různých vrstvách obvodových pletiv, někdy až v lýku. Mívá tvar dutého válce. Do středu buňky oddělují felodermu a k odvodu korek = felém. V kořenech se první felogén zakládá v perikambiu (kořenový pericykl).
Žádné komentáře:
Okomentovat