→ Zpevňovací neboli mechanická pletiva zajišťují rostlinným orgánům potřebnou pevnost, pružnost a současně se podílejí na zabezpečení transportu látek cévními svazky (chrání např. vodivé buňky před nežádoucími deformacemi).
Mechanická pletiva reprezentují kolenchym a sklerenchym. Nejméně jsou tato pletiva rozšířena u vodních rostlin, které jsou nadnášeny vodou, naopak nejvíce vyvinutá bývají u dřevin.
Vytvořena s přechodem rostliny na souš – není u vodních.
2 typy
– živá kolenchymatická
- mrtvá sklerenchymatická, bez protoplastu.
- Kolenchym – živé pletivo, u rostoucích mladých rostlin. Dovoluje růst, stěny ztloustlé buď jen v rozích (rohový kolenchym) nebo na protilehlých stěnách (deskový kolenchym). Kolenchymatické buňky bývají protáhlé. Má pouze primární stěnu buněčnou – je nerovnoměrně ztluštělá – podle toho několik typů – rohový kolenchym (ztluštělý v rozích; tam, kde se buňky setkávají; bez intercelulár); deskový kolenchym (ztluštělé jsou tangenciální stěny, bez intercelulár), mezerovitý (má interceluláry – vyskytuje se výjimečně, pouze v koléncích trav - např. devětsil). Obsahuje často chloroplasty – fotosyntetická funkce, zásobní pletivo, menší výživová a biologická hodnota, část stěny je neztluštělá – zachovává si déle elastičnost.
- Sklerenchym – mrtvé pletivo
- typické mechanické pletivo
- má sekundární stěnu buněčnou – rovnoměrně ztluštělá ztluštělá je směrem dovnitř – zmenšuje se lumen; vznik apozicí i vkládáním vrstev mezi vrstvy vzniklé – intususcepce
- fci vykonává až jako pletivo mrtvé
- období květu – přibývá mechanických pletiv a ubývá stravitelných pletiv odvod látek; výrazná lignifikace (dřevnatění) – ukládání ligninu do stěny buněčné snížení stravitelnosti rostlinného těla
Žádné komentáře:
Okomentovat