- listy jsou ploché – aby k buňkám docházelo světlo
- 2 typy listů – bifaciální (dorsiventrální) a monofaciální – ty jsou homofaciální a unifaciální
Bifaciální
- nejčastější
- odlišují se všechny části
- kutikula – silnější na dorsální straně
- pokožka – liší se množstvím průduchů – více na ventrální (nebo pouze tam – u listnatých dřevin)
- dále hypodermis – podpokožka – většinou nesouvislá,, výztuž – není všude
- mezofyl – rozčleněn na palisádový parenchym (na dorsální straně) a houbový parenchym (na ventrální straně)
- palisádový – 1-3 řady, malé interceluláry → asimilační fce
- houbový – velké interceluláry – na ně navazují průduchy → transpirační fce
- makroskopicky – dorsální strana je tmavší (palisádový parenchym je bohatý na chlorofyl)
- svazek cévní – kolaterální uzavřený (mají pochvu)
- okolo cévního svazku – transferové buňky
Monofaciální1. homofaciální
- nerozlišujeme mezofyl – přechod mezi palisádovým a houbovým
- průduchy na obou stranách – na ventrální více
- u jehličnanů – ramenovitý parenchym – buňky jsou laločnaté → zapadají do sebe → větší pevnost; některé jehličnany mají nerozlišený mezofyl, některé rozlišený – tis červený
- nahosemenné – pinaceae –jsou tam pryskyřičné kanálky → schizogenní původ – charakteristický tapetový epitel; tis červený nemá pryskyřičné kanálky
- homofaciální – u některých jednoděložných a u jehličnanů
2. unifaciální
- palisádový parenchym – z obou stran
- mezi je houbový parenchym
- listy jsou orientovány ke světlu hranou listu
Zvláštní typ monofaciálních listů – oblé, mečovité – nejsou příliš časté, u jednoděložných
Palisádový parenchym – po obvodu, pod ním houbový, dutina – rexigenní
Svazky cévní jsou orientovány jinak – dřevo dovnitř (jako u stonku)
Žádné komentáře:
Okomentovat