Prvotním krycím pletivem je pokožka.
Pokožka nadzemních orgánů se nazývá epidermis, pokožka kořene rhizodermis (z řec. rhiza= kořen).
Vytváří pletivový systém před započetím sekundárního růstu. Vzniká z protodermu. Pokožku většinou tvoří jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (s výjimkou průduchů).
Na povrchu pokožky nadzemních částí je kutikula, jejíž tloušťka je závislá především na druhu rostliny (nejsilnější bývá u rostlin suchých stanovišť).
Kutikula je tvořena látkou tukovité povahy - kutinem. Na povrchu může být pokryta i vosky (ve formě zrníček i souvislého povlaku, např. ojínění některých plodů). Po kutikule s tímto voskovým povlakem voda snadno stéká. Současně kutikula výrazně snižuje ztráty vody výparem . Funkce – mechanická, někdy zásobní, komunikace s vnějším prostředím (průduchy).
Většinou jednovrstevná, ale při periklinálním dělení buněk v protodermu listu se tvoří pokožka vícevrstevná = hypodermis (Ficus elastice, kopřivovité, pepřovité). Vícevrstevná pokožka slouží jako zásobárna vody.
U většiny rostlin vyrůstají z pokožkových buněk jednobuněčné nebo vícebuněčné chlupy (trichomy). Mívají velmi rozmanitý tvar, délku či hustotu a často bývají důležitým systematickým znakem.
Trichomy rozlišujeme podle funkce na:
- krycí – různý tvar, trvalé nebo efemérní, jednobuněčné i mnohobuněčné, vykonávají ochrannou funkci – většinou až po smrti, umožňují lepší hospodaření s vodou. Jednobuněčné trichomy bavlníku vyrůstají z osemeníku.
- žlaznaté = sekretorické – mnohobuněčné, složené z nožičky a hlavičky, sekret se vylévá do koncové buňky nebo pod kutikulu. Obsah trichomů různorodý, časté u astraceae – nad sebou 8 buněk - a lamiaceae – prostorově 8 buněk
- žahavé – jednobuněčné, složeny z buňky trichomu zasazené do mnohobuněčné parenchymatické nohy, obsahují histamin, acetylcholin, HCOOH…
- absorpční – řadíme sem kořenové vlášení = rhiziny
- emergence – vznik z podpokožkových pletiv
Žádné komentáře:
Okomentovat