Pletiva – soubor buněk navzájem úzce spojených, většinou stejného tvaru a funkce
- jednoduchá – pletiva z jednoho typu buněk
- složená (komplexní) – seskupení buněk různého typu
morfogeneze – vytvoření příslušného tvaru
• Podle původu rozdělení na pravá a nepravá:
1) nepravá: vznikají proplétáním a druhotným nahlučením buněčných elementů, např. pseudoparenchym, plektenchym – plodnice sklerocia hub a některé zelené řasy. Vlákna nepravého pletiva mohou spolu i srůstat.
2) pravá: vznikají dělením buněk, rozdělují se podle tvaru (parenchym, kolenchym, sklerenchym a prozenchym), nebo podle funkce buněk na pletiva dělivá a trvalá.
• Třídění podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny:
1) parenchym: živé pletivo z tenkostěnných buněk, rozměry stejné nebo protáhlé v jednom směru, někdy deskovité. Výskyt u pletiv asimilačních (v listech), nebo zásobních (hlízy).
2) kolenchym: mechanické živé pletivo vyztužující mladé rostoucí orgány
- rohový kolenchym – stěny ztloustlé v rozích
- deskový kolenchym – viz mechanická pletiva
3) prozenchym: mrtvé, silně protáhlé a na konci zašpičatělé buňky (tracheidy ve dřevě jehličnanů)
4) sklerenchym: mechanický význam, stěny sekundárně ztloustlé, často lignifikované, později jako mrtvé pletivo.
• Třídění podle stáří a funkce:
- dělivá
- krycí
- provětrávací
- absorpční
- vyměšovací
- vodivá
- mechanická
- asimilační
- zásobní
- jsou to pletiva analogická = mají stejnou funkci, ale různý původ
• Třídění podle topografie:
1) pokožková – ochrana a kontakt s prostředím
2) vodivá – svazky cévní k vedení roztoků
3) základní (výplňová) – vyplňují prostor mezi cévními svazky a pokožkou
Žádné komentáře:
Okomentovat