u jednodělož. vyjímečně
Kambium – zůstane-li část prokambia mezi meristematickými pletivy, stane se z něj kambium.
- ve svazku cévním = fascikulární kambium – primární meristém, ven produkuje deuterofloem=sek.lýko a dovnitř deuteroxylém=sek.dřevo (prim.lýko zatlačeno ven a prim.dřevo dovnitř).
- z interfascikulárního parenchymu se tvoří interfascikulární kambium – sekundární meristém, produkuje buňky dřeňových paprsků a deuteroxylému s deuterofloemem.
Na jaře se z kambia oddělí sekundární dřevo = deuteroxylém, pak střídavě sekundární lýko = deuterofloém a zase deuteroxylém. Lýkové části vždy méně než dřevní (1:3)
• Činnost kambia podmíněna ročním obdobím = letokruhy a řízena fytohormony (auxiny dávají vznik xylemu na jaře a cytokininy floemu v létě). Hranice letokruhů dána buňkami - jarní jsou velké, letní malé. 1 letokruh = nárůst dřeva za 1 vegetační období.
• Dřeňové paprsky – primární končí v lýku, dřeňové paprsky nižších řádů spojují nárůst za 1 vegetační období.
Felogen – zakládá se v některé z vrstev primární kůry, zcela vyjímečně v pericyklu (maliník). Produkuje sekundární krycí pletivo = periderm.
• Periderm: 3 vrstvy
- felogén – vně produkuje
- suberodermu–korkovatí a vytváří felém=korek – dovnitř
- felodermu = zelená kůra – vytváří se jen při 1.založení
• Po vzniku peridermu odumírá vnější část primární kůry i s epidermis.
Jen vyjímečně felogén činný po celý život, častěji se zakládá po určité době nový felogén pod prvotním, odumřelé buňky suberizují – vrstva se stává nepropustnou (ochranný charakter). Zevní vrstvy tak popraskají a dají vznik borce = rhytidoma – mrtvé buňky suberodermy a felogénu. Felogén se nezakládá hned 1 rok, pokud pokožka stačí tloustnutí.
• Aby byla umožněna komunikace dovnitř stonku, vytváří se lenticely = čočinky. Mají mrtvé parenchymatické buňky = merenchym, navazují na parenchymatické buňky ve stonku, na dřeňové paprsky, které mají také drobní interceluláry.
• tily – ucpávky vodivých elementů (u lýka kalóza)
Žádné komentáře:
Okomentovat